Warning: fopen(/data/www/flexa_cz/www/docs/flexa/feed-archive/rss-default.utf-8.xml): failed to open stream: Permission denied in /data/www/flexa_cz/www/kody/classes/feed.class.php on line 281

Warning: fwrite() expects parameter 1 to be resource, boolean given in /data/www/flexa_cz/www/kody/classes/feed.class.php on line 282

Warning: fclose() expects parameter 1 to be resource, boolean given in /data/www/flexa_cz/www/kody/classes/feed.class.php on line 283
http://flexa.cz/ vše co jste nepotřebovali vědět, ale báli jste se zeptat cs Sat, 21 Dec 2024 12:35:07 +0100 http://flexa.cz/putovani Jak už to tak bývá ve většině firem, tak i u nás se čas od času uskuteční nějaká ta tmelící akce. Tentokrát jsme se vydali trajdat po Beskydech. Po zkušenosti z vandříku na Oslavce jsem se rozhodl vzít s sebou i Vojtíka. Probíhalo to vlastně stejně, ale s tím rozdílem, že na zádech jsem kromě Vojty, už nesl jen svačinku. Takže to byla celkem pohoda. Je pravda, že na samotnou Lysou jsem se vydrápal už dost těžko a než jsem vdechl zelňačku v místní vývařovně, tak se mnou nebyla řeč. Naštěstí jsme ale zbytku týmu unikli na rovinkách a v mírných kopcích, takže jsme vrcholovou prémii uhájili. Mon, 05 Nov 2012 00:00:00 +0100 http://flexa.cz/putovani Další změna tábořiště. Pro mě teda spíš návrat ke kořenům. Tady jsem byl prvně na zimním táboření. Je to moc sympatické místo a všichni účastníci to potvrdili a ocenili. Jde o údolí Višnového potoka, kousek od obce Okrouhlá, která je kousek od Boskovic. Všechny fotky jsou v těchto galeriích na rajčeti. od Kačerů od Danky a Petra od Cvrčka od nás Sun, 21 Oct 2012 17:00:00 +0200 http://flexa.cz/putovani Takže po probuzení jsme opět ohřáli vločky na rozfoukaném ohni. Super! Vojtík se na základně v Březníku seznámil s nějakou holčičkou, takže tak spolu trochu řádili a já mohl v klidu nabalit věci a doplnit vodu. Holčička s rodiči a nějakou skupinkou se vydali k řece. Tak jsme vrátili klíč od chatky a šli za nima. Aspoň to rozhodlo moje dilema, kterou cestou půjdeme. Takže jsme šli proti proudu do Náměště. To znamená, že v první části po skálách s řetězy. Tam jsem měl trochu strach, ale nakonec to bylo v pohodě. Před pionýrským táborem nás čekal oběd. Opět uvařený na rozfoukaném ohni! Ani nevím, jestli tam Vojtík spal. Asi ne, všude tam běhalo plno děcek, protože v táboře probíhala nějaká pionýrská akce. Taky jsem tam znal několik lidí, které jsem při průchodu jen pozdravil a prohodil pár slov. Už jsme totiž zase trochu spěchali. Takže Vojtík strávil zbytek cesty zase za krkem. Sat, 29 Sep 2012 00:00:00 +0200 http://flexa.cz/putovani Ráno jsme rozfoukali oheň, ohřáli si na něm vločky a čaj. Pak jsme se vydali najít studánku, ale cesta pěšina nebyla znatelná a bez jí už nenajdu. Potom kouknout na plac pod boudou, seběhnout k vodě umýt ešus a pak zpátky pro zbalený batoh a vzhůru na cestu. Hádiovku jsme vynechali, protože nás toho čekalo celkem dost. Myslím, že Vojtík hezky šlapal až ke Glorietu. Pak už většinu cestu strávil na vyhlídce za mým krkem. Kupodivu to nebylo tak hrozné. Až večer jsem toho začínal mít plný kecky, ale to bylo ještě daleko před námi. Když nepočítám svačinku, tak přestávka byla na krásném plácku před Vlčím kopcem. Nevím komu to tam patří, ale je to tam nádherný a vždycky je tam uklizeno. I tam jsme oheň rozfoukali po někom, kdo tam byl před náma. Spálili jsme trochu dřeva z hromad, které tam byly (pardon, příště ho vrátím). Vojtík si po jídle schrupnul a já uvařil zásoby čaje, trochu si zahrál na foukačky a spáchal několik fotek. Jak se Vojtík vzbudil vyrazili jsme na Vlkáč - to prcek šlapal sám. Tak proběhla jen přestávka na musli tyčinku a pak už fofrem k mlejnu. Tady jsem byl ke konci už celkem hotovej. Byli jsme domluvení s Ivošem z Březníku, že když mu to vyjde, tak se tam večer sejdeme. Nebyl tam. Jak… Fri, 28 Sep 2012 00:00:00 +0200 http://flexa.cz/putovani Na první den nebylo v plánu nic víc, než přesun od vlaku na Umíraydu. Jak jsem hned první den zjistil, tak Vojtík toho ještě moc neujde a i to málo co ujde mu trvá dlouho. Nic jiného jsem ostatně ani nečekal. A protože jsem spěchal, aby jsme se tam dostali před setměním, tak to byl celkem záhul. Vojtík s batohem měli dohromady rozhodně víc jak 30 kilo... Thu, 27 Sep 2012 00:00:00 +0200 http://flexa.cz/putovani Vše začalo jako všechny naše, již tradiční, letní vodácké výpravy. Nad emailem ve kterém jsme si dopisovali Kulička a já. A stejně tak tradiční bylo i načasování (i když shodou okolností) na poslední srpnový víkend. Já jsem ještě tři dny před vyplutím napsal Pačesovi, jestli se nechce přidat. A pokud ano, tak že si musí sehnat parťáka do lodi. Za tuto iniciativu jsem byl Kuličkou posléze pokárán, se slovy: „Měls vzít baby!“. Parťáka si sehnal. Podle plánu, který vznikl ve čtvrtek odpoledne, jsme se potkali v pátek po práci tři - Pačes, Karel a já. Kulička byl v Praze na oslavě a dorazit měl v sobotu ráno. Jemu to totiž v sobotu ráno jelo, nám z Brna ne. V Třeboni jsme vystoupili z autobusu zhruba v 19:30 a hned jsme se vydali najít restauraci, kde dělají nejlepšího kapra ve městě. Tu jsme evidentně nenašli, spíš naopak. Trochu rozladění jsme ji opustili už za tmy a vydali se na noční pochod směr Majdalena. Z centra Třeboně je to pouhých 10 km. Pěkná večerní procházka. Jen Karel, který nebyl na takový výlet řádně připraven si to moc neužíval. Oproti nám. A protože humor je utrpením druhých, tak jsme ho náležitě popichovali. Ale zvládl to. Nevím přesně kdy jsme dorazili do vesnice, ale o… Sun, 26 Aug 2012 00:00:00 +0200 http://flexa.cz/putovani Od narozenin v listopadu jsem měl na poličce plechovku plnou adrenalinu. Minulý pátek jsem se konečně rozhodl ji spotřebovat. Irenka to domluvila. V pátek jsem po práci skočil do auta, naložil zbytek rodiny a jeli jsme na letiště u Přerova. Počasí bylo skvělé. Skok taky. Paráda! Kdo to ještě nezkusil a chtěl by, tak by měl rozhodně měl. Je to nepopsatelný a stojí to za to! Fri, 03 Aug 2012 00:00:00 +0200 http://flexa.cz/putovani Tak jsem dnes vyrazil kolem 18 hodiny na proutí, abych alespoň doma ukázal nemocnému potomkovi, jak se plete velikonoční pomlázka. Když už nemohl jet se mnou - kvůli té chorobě. Myslel jsem si, že to stíhám v pohodě, protože jsem z loňska už věděl, kde najít ideální pruty. Jel jsem na jisto. U místa kde loni byl hustý vrbový porost jsem byl zhruba za 15 minut. Ze země tam ale čouhaly čerstvě vyrobené pahýly. Bezva. Takže jsem pokračoval podél Svitavy směrem k soutoku se Svratkou. Tam někde přece musí něco být! No nakonec jsem skutečně vhodný stromek našel (kousek od onoho soutoku), ale domů jsem se vrátil v době, kdy už Vojtík musel večeřet a pak spát. Mrskačky jsem pak vyrobil u ČT1. Zajímavostí bylo, že cestou jsem vyplašil plno kachen, zaslechl jsem několik bažantů, cestu mi zkřížil jeden zajíc, minul jsem několik doupat bezdomovců (opuštěných) a zlatým hřebem výletu byla mrtvá vydra, kterou jsem našel pod mostem na dohled Olympie. Znáte někdo nějaké místo blíž centra Brna, kde lze v podvečer velikonoc najít vhodné vrbové pruty? Mon, 09 Apr 2012 00:40:00 +0200 http://flexa.cz/putovani Nákup v obchodě se stavebním materiálem. Bagr jsme nakonec nekoupili. Stojí dvakrát víc než naše auto... Sun, 25 Mar 2012 16:00:00 +0200 http://flexa.cz/putovani Akce proběhla ve dnech 10. a 11. 3. 2012. Naši se znají s majitelem areálu u Lamberka a zmínili se mu, že dělám trochu do indiánů. Tak mi nabídl, že na jednom z jeho pozemků můžeme tábořit. Takže jsme si tam uspořádali výlet, během kterého proběhlo seznámení s Ivošem (majitel) i s tábořištěm (staré hradiště u Skřipinského mlýnu). S Vojtíkem jsem jel já v sobotu ráno. Zároveň s námi tam byli naši a Kristína s Pavlem. Irenka za námi přijela v neděli ráno. V sobotu jsme měli pěknou procházku z tábořiště Lamberk horem k Oslavce - ne po modré dolů k řece. Potom kolem pomníčku anglickým letcům, kteří se tam zřítili s vrtulníkem U mlýna jsme se vysápali na druhém břehu do kopce a tam už je zmiňované hradiště. A zpátky jsme šli skoro stejnou cestou, jen s tím rozdílem, že kolem Oslavky jsme se probíjeli ledovým polem, které tam zůstalo po jarní oblevě, až k brodu pod Vlčím kopcem. A pak nahoru po modré. Nedělní dopoledne jsme proflákali na Lamberku (tábořišti), protože bylo dost ošklivé počasí. Jen jsme si pak cestou domů s Irenkou a Vojtíkem ještě jednou zajeli podívat se na hradiště. Foceno je to telefonem. Sun, 11 Mar 2012 23:30:00 +0100 http://flexa.cz/putovani Akce začala vyzvednutím Kuličky na punkovém (nebo tak něco to asi bylo) festiválku. Nebyl tam jako divák, ale jako účinkující a jejich kapela tam sklidila velký úspěch, neboť jako jediná hrála hudbu, ve které bylo rozumnět slovům - Urband sám sebe označuje za reproduktory pouličního šramlu. Podařilo se nám tady získat slečnu, která doplnila posádku dívčí lodě, na ideální počet 2. Lužnice sotva tekla a tak jsme velkou část museli lodě táhnout. Stará řeka se ani nedala jet. Bohužel píšu tento příspěvek s dost velkým zpožděním, takže uvedu jen nejzajímavější událost(i). V sobotu večer jsme dorazili ke kempu Hamr už za soumraku. Už z dálky byl slyšet rachot reprodukované elektronické hudby. A ačkoliv na lodi se nezdálo být nějak moc chladno, tak ihned po došlápnutí na pevninu se nám všechny údy rozklepaly neuvěřitelnou zimou. Bohužel jsme měli s Kuličkou dost náskok, takže jsme nejdřív museli počkat na ostatní. Tak jsme aspoň zjistili, že tam rozhodně noc nepřečkáme. Nebudu to natahovat. Nakonec se Kuba dostal pomocí jednoho ochotného kolemjdoucího ke svému autu a všechny nás pak převezl o vesnici vedle, kde jsme přespali v penzionu. Nebylo to nic drsného, ale měli jsme sebou… Tue, 01 Nov 2011 00:00:00 +0100 http://flexa.cz/putovani Když jsem přemýšlel do jaké části webu tento příspěvěk zařadím, tak jsem vážně uvažovalo o sekci „putování“. Protože, ačkoliv se jednalo o oslavu narozenin, tak v noci z pátku na sobotu jsme toho nachodili celkem dost... Wítek, jakožto oslavenec rozhodl se pojmout své kulaté výročí velkolepě a tak pozvaným hostům přichystal ve spolupráci s minimálně čtyřmi dalšími lidmi velkou hru. Její hlavní část proběhla právě v noci z pátku na sobotu a jejím cílem bylo dorazit do místa našeho odpočinku. Naštěstí ne posledního, ale téměř tomu tak bylo. Během putování jsme si i díky pár drobných omylů nachodili 19 km (fakt - naměřili jsme to na mapy.cz) poměrně těžkým terénem, za svitu dvou svíčkových luceren a oblečeni v gotických hávech. Sun, 30 Oct 2011 00:00:00 +0200 http://flexa.cz/putovani Jak už to tak bývá neblahým zvykem byla i tato neděle zasvěcená přípravám na odjezd domů a posléze i odjezdu samotnému. Aby nás to ale tak moc nemrzelo, dělali jsme si to co možná nejzajímavější. Po probuzení, u společné snídaně, se chopil Kulička (který v noci přišel k novému jménu, ale které tady nechci zveřejňovat) se chopil indiánské literatury a snídani tak zpestřoval předčítáním z ní. Snažil se i měnit intonaci, dle toho kdo právě v příběhu mluvil, ale vzhledem k tomu, že je schopen pouze dvou různých hlasů, které lze stěží rozeznat tak byl moc pěkný přednes evropského typu. Na indiánském musí ještě zapracovat. Tady je místo na zveřejnění mého nápadu, který mne navštívil právě u této události - na příštím táboření zařadit do programu i čtení (kdo bude chtít bude moct i z paměti) na indiánský způsob o ceny. Během čtení (po snídani) proběhla mikro-dílna výroby mikro-ozdoby do vlasů (pro vlasáče), nebo na krk (pro holohlavy). Na bourání stanů a zahlazování tábora není nic moc zajímavého. Zajímavé na tom je snad jen to, že bourání tábora je vždy rychlejší než stavba a přesto to nějakou tu hodinku zabralo. To ovšem i s balením zavazadel a jejich následném pěchování do aut. A ještě… Sun, 02 Oct 2011 00:00:00 +0200 http://flexa.cz/putovani Oproti očekávání v sobotu přijelo plné auto lidí. Původně měl přijet jen Martin a s ním možná Kulička. Pak jsme v pátek měli novou informaci, že s nima přijede i Cvrček (spíš teda oni s Cvrčkem jeho autem). No a nakonec s nimi z auta v sobotu kolem 11-té hodiny vystoupila i Verča. No ale aby nás v táboře nebylo náhodou moc, tak se Irenka se Štěpánkou zkulturnily a vyrazily na lov do civilizace - měly vystoupení kousek od Brna. Martin totiž primárně přijel jako indiánská chůva. První co bylo potřeba udělat bylo postavení druhého stanu. Toho se skvěle zhostila právě přijevší chůva Martin. Takže já se mohl v klidu věnovat krájení masa na sušení a jiným náročným a hlavně důležitým činnostem. Po rozbytí druhého stanu a vlastně tak trochu v průběhu jeho stavby se občas někdo oddával lukostřelbě a stejně tak po jídle. Střílelo se vlastně celý den s výjimkou doby, kdy jsme hráli hru indiánský žen, nebo-li taky ženský lakros. Nevím teda proč se mu říká ženský, protože i tak je to pěkně náročná hra a může být taky pěkně drsná. Vlastně si myslím, že je ještě lepší než lakros, protože k jejímu hraní není potřeba žádná náročnější dovednost - oproti lakrosu, ve kterém mívá někdo problém udržet míč v… Sat, 01 Oct 2011 00:00:00 +0200 http://flexa.cz/putovani V pátek je obvykle den, kdy na jakoukoliv akci přijíždí nejvíc lidí. To jsem si myslel i o tomto pátku. V sobotu se pak ukázalo, že to nebyla tak úplně pravda, ale o tom až „v sobotě“. Takže v pátek ráno jsem se oblékl do běloštějšího oblečení a jel nakoupit potraviny do Studené a zároveň jsem tam vyzvedl Danku. Teda ono to nebylo tak úplně hned ráno, ale až po jídle kolem 15-té hodiny. Ale původně to mělo být kolem 10-té. Dance do toho jen trochu vlezla taková nepříjemnost - na nádraží zjistila, že nemá peníze. No a další spoj co jel byl ve Studené až tak pozdě. To jsem ale nevěděl, takže jsem v táboře čekal, až mi napíše, kdy dorazí. První dvě ženy spolu s dětmi zatím šli na procházku a sběr hub. Během toho jsem okolo stanu pouklízel, vyrobil sušák na mokré oblečení, uvařil luštěniny na oběd, opaloval se a četl literaturu (Lid Rudého oblaka). Večer jsem pak jel ještě pro Peťku do Dačic. Během toho šli děti a matky na noční procházku s lovem zvěře (hra), kterou jim připravila Danka. Den, během kterého se můj harém rozrostl o dvě ženy, skončil opět u svařeného vína. Fri, 30 Sep 2011 00:00:00 +0200 http://flexa.cz/putovani Čtvrtek byl vegetící den plný pohody. Nikam se nespěchalo, nic nemuselo být hotové... Šli jsme na procházku, stříleli jsme z luku, všude bylo plno hub, takže i na ty přišla řada. Večer byl stejný jako předešlý. Thu, 29 Sep 2011 00:00:00 +0200 http://flexa.cz/putovani Ve středu ráno jsme se potkali na parkovišti u benzínové pumpy nedaleko Ostrovačic dvě auta. V našem seděla Irenka s Vojtíkem a já a v druhém byla Štěpánka s Jůlinkou a Joníkem. Všichni jsme byli víceméně dobově oblečení, takže už tam jsme začali přitahovat pohledy obyčejných smrtelníků. Cesta ubíhala v klidu, nedbali jsme objížďky kolem Telče, protože už z prázdnin jsem věděl, že se dá normálně projet, jen se nedá jet po hlavní. V Telči jsme si dali pauzu a zašli do restaurace na hrázi na oběd. Obsluha prvně koukala trochu zmateně, ale potom dělala jako že je všechno v pořádku. Nebýt toho, že jsem při placení kývl na to, že bude platit zvlášť (došlo mi to o vteřinu později), tak by si rozhodně musel pan vrchní myslet, že jsme „spořádaná mormonská rodinka na výletě“ - podle slov Štěpánky. Z Telče na tábořiště je to už chvilka, takže o hodinku později už jsme se procházeli po louce a stavěli stan. To jsme zvládli taky na výbornou. Jen s drobnou vadou na kráse - stan který jsme stavěli měl úplnou premiéru a jak už to tak u teepee bývá, tak i toto se maličko liší od našeho starého stanu, takže na něm ve finále byli „varhánky“. Příště už to bude lepší. Po uspání dětí už nás čekal jen svařák a klábosení u… Wed, 28 Sep 2011 00:00:00 +0200 http://flexa.cz/putovani Spolek elegantních dam, jehož je Irenka členkou měl veřejné vystoupení v Brně. Přišla jí škoda toho nevyužít, ušila Vojtíkovi kostýmek a účastnil se přehlídky. Už jeho druhé. Co z toho kluka bude... Sat, 24 Sep 2011 00:00:00 +0200 http://flexa.cz/putovani Po pár letech jsem byl zase na táboře dýl jak víkend. A to hned celý pracovní týden plus oba víkendy okolo - takže 9 dnů. Bylo to super, ale bylo toho málo. Sun, 17 Jul 2011 00:00:00 +0200 http://flexa.cz/putovani Oproti původnímu plánu strávit týden u švagra a švagrové na chatě kousek od Tišnova jsme byli nuceni půjčit si klíče od chatky mých rodičů kousek od přehrady. Strávili jsme tam pár dnů a vyfotili několik fotek. Wed, 06 Jul 2011 00:00:00 +0200 http://flexa.cz/putovani Na začátku tohoto výletu byla naše diskuze s Kuličkou ohledně toho, zda je lepší objednat si kámen na dýmku z Ameriky - tedy takový, který má ideální vlastnosti a barvu, ale člověk k němu nemá žádou vazbu, nebo jej získat vlastním úsilím, ale potom by nemohl mít ideální fyzikální vlastnosti. Shodli jsme se nakonec, že pro nás je lepší ta druhá varianta. Tedy najít si dýmkový kámen sám někde u nás. Pak jsem trochu zagúglil a našel několik starých mastkových lomů u nás. Z nich jsme jeden vybrali a domluvili si termín. (O jaký lom jde zde záměrně neuvedu, protože nechci nikoho přímo navádět k tomu, aby tam jel taky. Protože musím přiznat, že tím že jsme tam byli a dělali to co jsme tam dělali, jsme porušili zákon.) K této výpravě jsme přizvali i Kubu, u kterého člověk nikdy neví jak to nakonec bude, takže jeho příslib, že pojede taky, jsme nebrali na 100 % vážně. Ale nakonec jsme se v pátek u vlaku sešli všichni tři. Cesta vlakem trvala něco přes dvě hodiny. Po nástupu jsme zjistili, že si nemáme kam sednou, tak jsme se rozhodli vlak projít. Cestou na začátek na nás pokřikovalo osazenstvo dvou kupé, ryze ženského obsazení, na které jsme nemohli nereagovat. Takže jsme se nacpali k nim. Kulička hrál… Fri, 13 May 2011 15:00:00 +0200 http://flexa.cz/putovani To jsme jen tak blbli doma a prcek si na hlavu nasadil košík... Na něm vypadá spíš jako fez. To jsou ty první fotky, co má na hlavě košík. Druhá část je ze školní besídky Vojtíškových sestřenic Kamilky a Sašky. Tam zase začal Vojtin řádit v okamžiku, kdy jsem ho postavil na odstavené stoly. Naštěstí to bylo daleko od pódia a za tlustým závěsem, takže program na hlavní stage nerušil. Thu, 05 May 2011 00:00:00 +0200 http://flexa.cz/putovani Vojtík jde poprvé na mrskut. Pomlázku si sám ještě nepletl, ale to ho brzo naučím... Mon, 25 Apr 2011 00:00:00 +0200 http://flexa.cz/putovani Letošní táboření bylo první, na které jsme zvali účastníky převáženě přes facebook. Težko ale říct, zda zvýšená účast byla způsobená právě tímto faktem, protože účastníci, kteří se dozvěděli o akci touto cestou byli z okruhu stálých účastníků. Nové tváře se na táboření dostali osobním naverbováním. Vlastně až na Libora. Každopádně ještě pár dnů před akcí jsme počítali s účastí kolem 15-ti jedinců. Bohužel ale slabší kusy odradilo chladnější počasí - kdo by to byl čekal, že na zimním táboření v únoru, bude zima... Finální počet se ustáli na 11-ti. Což mělo za následek to, že nám stačil jeden stan. Tradiční čtvrteční odjezd po práci jsme po poradě s Luďou přesunuli na pátek ráno. Toho využil Kulička, který chtěl jet právě v pátek ráno, protože na čtvrtek měl koupené vstupenky na koncert. Z Brna jsme s drobným zpožděním vyrazili kolem 7.30 a na místo dorazili asi v 10.00. Kulička jel na táboření poprvé a přípravu na inipi vzal poctivě a od pondělního rána držel půst, takže byl v drobném fyzickém handicapu. Po rychlé obhlídce tábořiště jsme začali stavět tee-pee. To skončilo na tom, že jsme nenašli žádný provaz. Naštěstí Luděk byl teprve v Písku, tak jsme u něj provaz objednali. Zatím… Tue, 01 Mar 2011 22:59:00 +0100 http://flexa.cz/putovani Prezentace výrobce cimbálů z Brna. Zadáním bylo udělat více jazyčný web s možností plné administrace obsahu. Na tomto webu jsem tedy vytvářel program (CMS LittleFinger), grafiku, html kód, SEO optimalizaci... vlastně vše.Web je možné vidět na adrese cimbaly.cz. provedené práce program (PHP) - redakční systém LittleFinger grafika šablona (HTML + CSS) SEO - v současnoti do třetího místa na klíčová slova a fráze ve vyhledávačích seznam a google Mon, 01 Nov 2010 00:00:00 +0100 http://flexa.cz/putovani Tak ani nevím, jestli jsme tak brzo vstávali proto, že to byl náš záměr, nebo proto, že se kolem začali courat lidi do umývárky se zubními kartáčky a na záchod. Rozhodně je však jasné, že jsme chatu opustili opět jako první. Snídani jsme si stejně museli uvařit venku a rozhodli jsme, že než se pustíme do vaření ujdeme aspoň kousek cesty. Na programu dne byly Jánošikovy díry. Cestou k nim jsme museli projít rodnou vesnicí Juraje Jánošíka což už naznačovalo tomu, že se blížíme. Nad vesnicí jsme se tedy shodli na místě, kde jsme rozbyli tábor a dali se do přípravy snídaně. Co to bylo nevím, ale vím že jsem měl hlad a že mi to chutnalo. Tím jsme se ovšem zbavili už veškerých zbytků zásob z čehož plynuly dvě věci. Za prvé jsme se už netahali se zbytečnou zátěží. Za druhé jsme nic pořádného nejedli až do dalšího setkání s civilizací. Což bylo sice dřív než v Žilině, ale až tam jsme se dostali do obchodu a koupili jídlo. Ale zpět do hor. Jánošíkovy díry jsou super! Byli jsme sice jediní exoti co je šli zhora dolů, takže čekání u žebříků, než se výprava jdoucí proti nám vydrápe nahoru byl standard, ale jít dolů byl asi větší adrenalin. Nečekaně se pod námi vždy otevřela propast s vodopádem a vratký žebřík,… Sun, 10 Oct 2010 00:00:00 +0200 http://flexa.cz/putovani Nevím v kolik přesně jsme vstávali, ale bylo to dost brzo na to, aby jsme z chaty vyrazili jako první. Klíče jsme nechali na „recepci“, tedy u jediného okýnka, které sloužilo i jako bar. Rozhodli jsme se, že posnídáme až na hřebeni, což samozřejmě urychlilo náš odchod a tak když jsme se dostali nad hranici lesa uviděli jsme pod námi ještě v raním oparu zahalená údolí Malé Fatry. Byl to nádherný pocit o to hezčí, že nebe bylo úplně vymetené a slunce tak tu krásnou scenérii ozařovalo. Na našem první dobytém vrcholu (Suchý, 1468 m. n. m.) jsme rozložili snídaňový tábor. Uvařlli jsme čaj, namazli chleba, otevřeli šrůtku uzeného masa... prostě pohoda. Později se ukázalo, že to byl jediný klidný okamžik toho dne. Krátce poté co jsme totiž zbalili vařič a potraviny a vyrazili jsme na cestu se za námi vynořila skupinka lidí, která vyšla ze stejné chaty jako my. Věděli jsme o nich tedy už dýl, ale až na hřebeni, jak šli jeden za druhým, bylo vidět, že je jich skutečně dost. A to už se i z druhé strany, proti nám, začali trousit turisti. Moc se nám to samozřejmě nelíbilo, protože se tím ztratil nádech divokosti přírody, ale to prý k slovenským horám patří. O cestě po horském hřebeni toho obecně asi není… Sat, 09 Oct 2010 00:00:00 +0200 http://flexa.cz/putovani Sraz a odjezd směr Slovensko proběhlo naprosto hladce. Vlastně kromě nákupu lístku na vlak u kterého se nás snažil chlapík za okýnkem oškubat. Když nám při prvním pokusu řekl sumu tak jsme se na něho škaredě podívali a zeptali se jestli to myslí jako vážně. Pak chvilku klikal a musel PRACOVAT (!) a vykouzlil z toho slevičku pohopouhých několik set korun českých. Hotová magie. Z cesty si moc nepamatuju - jednak to nepíšu bezprostředně po návratu a pak mám pocit, že jsme ji všichni tak trochu prospali. Pak mám matnou vzpomínku na Žilinu, ve které jsme přestupovali na motorák do Strečna, kam se ta lokálka kodrcala už asi jen půl hodiny. Ve Strečnu jsme zahájili výstup zastávkou v místní putice čtvrté cenové. Pivko s dědkama na zahrádce, Váh pár metrů od nás, na kopečku nad vesnicí krásná zřícenina hradu, vymetená obloha... parádní začátek. Před skutečným výstupem do hor jsme se ještě museli na ten hrad jít podívat. Jmenoval se Strečno, jak jinak. Je to moc sympatická zřícena a s paní co tam vedla prohlídku jsme se zakecali a poradila nám kudy pokračovat dál. Trochu jsme ji pak poslechli a trochu ne. Po prohlídce ještě jedno pivko a klobáska v bufáčku pod hradem no pak už jsme skutečně… Fri, 08 Oct 2010 00:00:00 +0200 http://flexa.cz/putovani Jak už je patrné z titulku tak neděli jsme věnovali výletu do známé oblasti starých lomů těžební společnosti Mořina v blízkém okolí hradu Karlštejn. Sun, 28 Oct 2007 00:00:00 +0200 http://flexa.cz/putovani Hlavní sobotní program a i hlavní program celého víkendu byla návštěva výstavy Bodies. Z ní tady ale není ani jedna fotka... Takže jsme se krom návštěvy ve výstavním sále, který byl v Lucerně zbytek dne procházeli matičkou stověžatou. Zrovna začínal krásný podzim, takže atmosféra byla moc příjemná a je to z fotek myslím i znát. Sat, 27 Oct 2007 00:00:00 +0200 http://flexa.cz/putovani Pátek byl ve znamení courání po Praze. Večer nás hostila Janča s Františkem a mám pocit, že jsme zvládli i návštěvu kina. Fri, 26 Oct 2007 00:00:00 +0200 http://flexa.cz/putovani Nevím čím to yo, ale i tentokrát budíky selhaly. Ale něco mě vzbudilo v pravý čas. Vyskákalo se ze spacáků, nacpali se do batohů společně s pár dalšími kousky co se nezbalily večer a vyrazli jsme na vlak, který nám do Alba Julia jel v 7:30. Vše proběhlo hladce a v Alba Julia jsme vysedali kolem poledne. (Při opouštění vlaku nastala zajímavá situace. Kristina vyskaakovala z vlaku, protože paní co tam vystupovala s náma vystoupila naschvál druhou stranou. A při návratu na naši stranu začali vlak posouvat. Ve zmatku Týna skočila na špatnou stranu a ještě si rvala přesku na batohu.) Do odjezdu Panonie zbývaly asi dvě hodiny. vyrazili jsme do místního Sparu utratit poslední RON za jídlo na cestu a drobnosti domů. Stihli jsme i vyfotit tamní dřevěný kostelík, kde právě probíhal asi pohřeb, takže se na nás místní moc přívětivě nedívali. Ještě se nás v Alba Julia ptal nějaký pomatený čech na levné bydlení. Když jsme mu řekli, že nevíme a že jsme na odjezdu, tak konstatoval, že jsme si teda to Rumunsko moc neužili... Vlak nám neujel. V Maďarsku se odehrála ale poslední napínavá část našeho putování. Bez varování nás za Rumunskými hranicemi odpojili od Panonie, čehož jsme si všimli skoro hned.… Sun, 08 Jul 2007 00:00:00 +0200 http://flexa.cz/putovani Ráno nebylo kam spěchat, taže buzení nastavené na 9.00 bylo tentokrát účinné i na místě. Zašlo se koupit čerstvé pečivo a mazadla na snídani a cestu do Sibiu. Snídaně to byla po delší době moc dobrá a tak jsme s odchodem ani moc nespěchali, až jsme nakonec málem vyrazili pozdě. Vlak jel na čas. Ve Vintu de Jos se taky moc dlouho nečekalo a v Sibiu jsme byli dost brzo. Nejdřív holky zůstali s batohama na lavičkách před nádražím a my vyrazili podívat se v okolí po místě na přespání. Skusili jsme si dokonce domluvit možnost postavit si stavy v zahradě pravoslavného kostela. Ale protože zahrada byla velice snadno dostupná z ulice bylo nám to rozmluveno. Když se nám nepodařilo zhruba za 40 až 60 minut sehnat něco v okolí nádraží, stavili jsme se pro holky a batohy a vyrazilo se do centra. Po chvíli marného snažení najít otevřené informační centrum, vyrazili jako první shánět ubytování Etwas s Langošem. Kristina, Míša a já jsme zůstali sedět na náměstí v centru. Nevím jak holky, ale já si užíval krásného počasí a pazvuků ze „zvukových tyčí“ a vypnul jsem. Kluci se pak kolem nás prohnali, že v záloze máme přespání v kempu za městem, ale že mají typ ještě na nějakou faru. Tam se ale na ně vybodli a nechali… Sat, 07 Jul 2007 00:00:00 +0200 http://flexa.cz/putovani Nejdřív mě jen tak na půl oka probudili odcházející holanďanky. Netuším kolik bylo hodin. Ale asi hodně brzo - tak nějak jsem je odhadoval už večer. Podruhé jsem se probudil něco po osmé. Sikl jsem do řad spoluspáčů a vzhůru byl jen Etwas. Shodli jsme se na tom, že je na čase vstávat, tak se na tom začalo pracovat. Při balení spacáků a prohlížení suchých věcía přesouvání našich věcí na naši stranu místnosti se nakonec vzbudili všichni. První událost dne, a asi i nejvíc diskutovaná, bylo zmizení Úterka, který s nejvěší pravděpodobností odešel ráno s holanďankama do hor. Ten pes je asi vážně duch Fagaraše... Nabrali jsme vodu z nedalekého potoka, posnídali, rozloučili se s výpravou čechů a vyrazili na sestup. Ačkoliv v mapě byla cesta značená z kopce, nebo po rovině, hodně velká část ze začátku byla z kopce do kopce. Jak se al za chvíli ukázalo, bylo to pořád příjemnější, než následující několika kilometrový sestup z prudkého kopce. Jediným „oživením“ bylo překonávání velkého lesního polomu, který nám zatarasil cestu. V Breaze jsme byli asi kolem 15.00, možná i dřív, ale bylo to celkem jedno, protože autobus do Fagarase jel v 17.00 ze zastávky, která nebyla nijak označená. Autobus… Fri, 06 Jul 2007 00:00:00 +0200 http://flexa.cz/putovani V noci trochu pršelo. Vzhledem k tomu, že jsme si postavili stany mezi dvě veliké kaluže a dělali si legraci z toho co by se stalo, kdyby začalo pršet tak jsem nespal úplně v klidu. Představa, že se vzbudím v kaluži byla hodně nepříjemná. Ale nakonec se to dalo zaspat. Budík v 7.00 mě vzbudil bez potíží. Venku nepršelo, tak jsem se těšil na výstup. Po vykouknutí se ale moje naděje trochu snížili - byla pekelně hustá mlha... Budíček jsme tak odložili na později. Jenže později začalo pršet. V domnění, že to trochu přestane jsme ještě chvíli čekali. A to začalo pršet hodně. To už ale nebylo dobré čekat dál, protože hrozilo vytopení tábořiště. Bleskově jsme se ve stanech sbalili a odnesli věci do rozbité budky. Nakonec nám tedy skutečně posloužila tak jak k tomu byla určená. Stany jsme zbourali před ní a poskládali uvnitř. Proběhla krátká snídaně, při níž proběhlo i vylákání Úterka z pod palandy - což bylo asi jediné místo kam v celé boudě nepršelo. Když pak déšť na chvíli polevil vydali jsme se na sestup nejkratší cestou. V plánu už nebylo místo na vyčkávání, protože konec dovolených se nám neúprosně blíží. Vydali jsme se tak na pochod, který zatím považuji za nejhorší cestu svého života.… Thu, 05 Jul 2007 00:00:00 +0200 http://flexa.cz/putovani V 5.00 mě vzbudilo nějaký pípání za stanem, tak jsem už nečekal, až začne zvonit telefon a oblíkl jsem se a šel vzbudit Langoša na focení východu slunce. Bylo to úžasný! Pak jsme zase zalezli do stanů a spali asi do 9.00. Nevím přesně kdy jsme se dostali na cestu, ale ta byla celkem pohodová asi první dvě hodiny. Sice jsme se plazili do hroznýho kopce, ale bylo hezké počasí. Pak začalo silně foukat a nepřestalo až do večera. Zabalení jsme byli všichni jako cibule. Cestou se nestalo nic moc zvláštního. Jen jednou se na hřebenu nad námi oběvili psi, ti ale vůbec neútočili a jen na nás koukali. Pak na cestě pásl bača ovce, takže projít jím byl taky celkem adrenalin, protože i když dorážející psi odháněl a volal k sobě byli často blíž než je příjemné. Chvilku potom, při přestávce, objevil Langoš v sedle pod námi zvláštní barevné fleky. Dalekohledem bylo vidět vidět, že je to asi pět lidí. Než jsme se ale do sedla dostali taky byli už pryč. Zbytek cesty do sedla Zarnei mi připadal nekonečný. Naštěstí byla cestou ještě studánka, kde jsme doplnili zásoby vody. Při posledním sestupu do sedla Zarnei dostal Úterý záchvat hravosti a lítal jak střelenej a chtěl si s Etwasem hrát. V sedle samotném je spousta… Wed, 04 Jul 2007 00:00:00 +0200 http://flexa.cz/putovani Ze spacáků nás průběžně mělo tendenci vytahovat sluníčko, které peklo už od rána. Skutečný budíček, který se plánoval opět na 7:00, opět díky technice neproběhl. Zachránil ho až povoz s koněm a rolničkama, kterej jel kolem asi v 7:10. Tím nám budíček vlastně zachránil. Vyrazit se nám ale po ranních rituálech podařilo až v 10:00. Vše šlo pěkně podle plánu, až po druhé výraznější stoupání. Jediným rozptýlením a náznakem problémů byl Úterý, který se rozhodl jít s námi. Nikomu evidentně nepatřil a nám se do doby prvního stroupání nepodařilo se ho zbavit. Přijali jsme ho teda za člena vpravy a začali se o něj starat - jídla jsme měli dost i pro psa navíc. V krátké době se stal oblíbencem. Kdo ví jak bude probíhat loučení a jestli nenastanou ještě nějaké potíže. Po druhém zásadním stoupání jsme se oběvili nahoře na pasece, kde se v dáli pod námi rozprostíraly dvě salaše, jakási chatrč a plno ovcí. Jak jsme tam tak chvíli odpočívali došel tam jeden místní klučina, tipuju tak kolem 6-ti let. Chvíli trvalo položit správně otázku, ale pak jsme se dozvěděli, že vodu mají dole. Připravili jsme se Etwas, Langoš a já a šlo se pro vodu. S patýřem to bylo jednoduchý - zopakoval jsem otázku, k tomu jsem… Tue, 03 Jul 2007 00:00:00 +0200 http://flexa.cz/putovani Budík na hodinkách zklamal a tak vstávání v 7.00 se nekonalo. Naštěstí jsem si na telefonu zapomněl vypnout budíka z pracovního týdne a tak v 7.30 mě vytáhla vybrující torna vyhrávající R.E.M. Než se nám ale podařilo skutečně vyrazit uplynulo ještě dost času. Nejdřív se holky sprchovaly, proběhla snídaně, pak se ještě s panem domácím probíral náš plán cesty a zjistili jsme po prostudování průvodců, že nástup do pohoří není z Branu, jak jsme se původně domnívali, ale přes vesnici Zrnešti a dál přes chatu Plaiul Foii. Naštěstí je Zarnešti asi 10 km od Branu. Rozloučili jsme se v hotýlku, ve městě ještě vyměnili nějaké € za RON a už jsme byli na cestě na autobusové nádraží. Najít ho nebyl problém. Stačilo dojít 20 m na hlavní ulici a pak po ní asi 20 minut. Cesta to byla ale úmorná, protože bylo náhderný počasí. Autobus stál 14 RON pro všechny. To nás dost překvapilo, protože se nám zdálo, že v porovnání s vlakem to bylo skoro zadarmo. Autobus byl celkem plnej už z nádraží, ale toho si asi ti co později přistupovali vůbec nevšímali. My jsme byli úplně vzadu a parta cikánů co stála hned vele nás byli sekáči. V síťkách na zavazadla měli nacpaný kosy a ačkoliv v autobuse bylo tak 100°C měli navlečený… Mon, 02 Jul 2007 00:00:00 +0200 http://flexa.cz/putovani Budíček proběhl v 10.00. Následovalo další zdržení se vstáváním, sprchováním, vařením kávy... Tu nám sice uvařil pan domácí, ale i tak bylo s vyptím zdržení. Po 11. hodině jsme vyrazili na prohlídku toho co jsme si mysleli, že je hrad. Byl to kostel se hřbitovem. I tak jsme se tím dokázali zabavit celkem dlouho. Vlak jel v 13.50. Pěkně na čas jsme nastoupili. Vyhnali dvě pěkné rumunky z našeho kupé a užívali si cestu do Braşova. Popovídali jsme si ve vlaku s mladým rumunem o rumunských specialitách, poradil nám co je v rumunsku nej zobka – než jsme vystoupili už jsme to zase zapoměli... V Braşově nebylo vůbec tolik žebráků jak jsme čekali. Popravdě tam byla jen jedna cikánka s děckem. Centrum jsme našli asi za půl hodiny a bydlení jsme (Etwas a Langoš) domluvili do další půl hodiny. Ukecali slevu na 60 € za luxusní apartmán skoro v centru. Ubytovali jsme se a vyrazili do centra lovit fotky a zážitky. Moc jsme toho o Braşově nevěděli a tak jsme spíš bloumali po městě a fotili všechno co vypadalo staře a dobře. Když jsme si uvědomili, že padáme hlady a žízní našli jsme si nejrozumější hospodu, kde měli točený pivo a dali jsme si nejrumunštější jídla, která měli. Bylo to fajn. Následovalo večerní… Sun, 01 Jul 2007 00:00:00 +0200 http://flexa.cz/putovani Sraz byl v 1 hodinu u Padovca. Kluci už před tím trochu popíjeli a loučili se prý s Pižmou v Pedru, takže nálada byla celkem veselá. Kolem druhé ale už to ale umíralo. Sebrali jsme se a šli na nádraží na vlak Panonia. Nepřijel sice ve 2.42, ale plánované zpoždění 30 minut bylo naplánované dobře. Ve 3.10 už jsme frčeli směrem na Bratislavu. Sedět, ležet, vegetit... ve vlaku 15 hodin je celkem otrava. Trochu jsme si to zpestřovali kartami, kvartetem ale hlavně jídlem. Mám pocit, že tolik jídla by nám normálně vystačilo na tři dny. Ale vzhledem k tomu, že jsme ho podle mě koupili moc, tak to přišlo celkem vhod. Do Sighişoary jsme dorazili včas. Na nádraží nás odchytil nějakej maník a docela slušnou angličtinou nám nabízel ubytování pro nás pět, dohromady za 100 RON. Zdálo se nám to solidní, tak jsme do toho šli. Taky nám to ušetřilo čas. Bydlení bylo v rodinným baráčku nad centrem v historickým jádru městečka. (Bydleli jsme u pošty. Majitel domu se totiž jmenoval Nicu Poşta. Etwas) Dali jsme si batohy do pokoje a šli do města. To není nijak veliké, takže historickou část jsme měli prošlou za krátkou chvíli. To že jsme plynule přešli do obytné části, kde ale byly domečky možná stejně staré jako ty v… Sat, 30 Jun 2007 00:00:00 +0200 http://flexa.cz/putovani Nedělo se nic krom co nejrychlejšího přesunu do ČR. Troška občerstvení na benzinkách a jinak nic než dálnice. Při vykládání Janči v Praze jsme se ještě přesi jen trošku zdrželi, neboť podle aktuálních zpráv o počasí mělo lít a lít a lít... Hlásili týden. A já neměla žádnou vhodnou obuv do deště na tábor. Tak jsme vlítli do Courefouru či jak se to píše a tam jsem si zakoupila o číslo menší gumáčky. Měli jen dětské velikosti... Copak dospělí nechodí v dešti?!? No nic... lepší než nic. Těsně před půlnocí jsme se za trvalého deště dokodrcali na Lipnici. Ujeli jsme 4517 km. Projeli jsme 315 l benzínu. Sat, 09 Jul 2005 00:00:00 +0200 http://flexa.cz/putovani Čekal nás asi poslední zážitkový prohlídkový den. Sobota už bude jen urychlený přesun do ČR. Budíček jsme si nedávali, protože v plánu byl jen St. Michel a pobřeží Omaha beach, kde proběhl masakr v roce 1944, při vylodění spojeneckých sil. V příjmeném sluníčku (po dost dlouhé době) jsme se nasnídali a podél pobřeží lemovaného větrnými mlýny jeli k nejnavštěvovanější francouzské památce (s Paříží a Versai). Měli jsme trošku smůlu v tom, že byl zrovna odliv, takže moře bylo dost daleko od nás a celý skalnatý útes byl na písčité planině. Taky to mělo něco do sebe. Parkoviště stálo 4 € a trošku jsme doufali, že tím to hasne. Bohužel vstup do samotné katedrály stál 8 € na osobu. To jsme tedy vzdali. Janča dovnitř šla a mys se zatím kochali pohledy z hradeb a nabírali energii ze sluníčka, kterého jsme si za poslední 3 dny moc neužili. Když Janča vyšla říkala, že to bylo pěkné, ale za 8 € to bylo fakt předražené. A to prý má být poutní místo... St. Michel jsme opustili po 15. hodině a jeli nejkratší cestou na sever do Normandie. Tam jsme ale dorazili až po 17. hodině a tak ten nejlepší památník padlým jsme nestihli. Otevřeno měli jen do 17. hodin. Prohlídli jsme si pár vystavených tanků, děl, zbratní a… Fri, 08 Jul 2005 00:00:00 +0200 http://flexa.cz/putovani Jak již bylo naznačeno, tak spaní nestálo skutečeně za moc. Ale za tu cenu to bylo snesitelné. Alespoň se nám ale podařilo po dobré a vcelku bohaté snídani vyrazit na cesty už kolem 9:30. Prvním bodem našeho putování toho dne byl nejsevernější výběžek Bretagne, který se jmenuje Cap Fréhel. Jak jsme zatím měli možnost zjistit, tak na všech takových místech vysunutých do oceánu, neuvěřitelně fouká vítr. Samozřejmě ani tady to nebylo výjimkou. Už po vysednutí z auta na parkovišti, kde po nás chtěli 2 € za auto, jsme dostávali první větrný průplesk. Kousek od parkoviště stál nový maják. Vhodnější asi bude termín novější, který je prý vidět na oceánu až na vzdálenost 110 km. A když se sešlo o kousek níž po útesu, stál tam starý maják, zřejmě už nepoužívaný, i když asi byl provozu schopný, a za ním krásná skalka na fotografování, kde se holky taky trochu předváděly. Podobně jako jeden racek - fotomodel - co se tam taky pěkně dlouho naparoval před objektivy. Z mysu taky bylo vidět na sousední mys, na kterém stála pevnost. K té jsme dojeli po krátké chvíli. Hned na parkovišti mě zaujaly ekologické záchodky, které byly vlastně latriny. Naštěstí tam byl i plánek mechnizmu, který jsem samozřejmě… Thu, 07 Jul 2005 00:00:00 +0200 http://flexa.cz/putovani Janička nás vzbudila sice mile, ale nikomu se moc z vyhřátých spacáčků nechtělo. Měli jsme zaplaceno bez snídaně, takže jsme posnídali z vlastních zásob polívčičky s chlebíkem (ještě stále poživatelných, z Brna). Cíl dnešního dne byl nejzápadnější výběžek z Bretaně - Pointe du Raz. A byli bychom tam určitě dřív, kdybych v hostelu nezapomněla brýle. Naštěstí jsme ujeli jen pár km, takže časová ztráta byla asi 30 minut. Cestou jsme se stavili v městečku Pon Avont. Moc hezké mětečko, kde údajně žil a tvořil Van Gogh. Obchody by tomu odpovídali, snažili jsme se najít potraviny, ale mezi samými galeriemi s obrazy se žádná bagetka nedala najít. Nakonec jsme se ale doptali... Městečkem protékala říčka, kolem které měli vybudovanou krásnou zahradu s mostky a lávkami. Také kamenné WC zavěšené nad potokem bylo neodolatelné. Před odjezdem jsme potkali český pár, který cestuje stopem, chce obkroužit Bretaň jako my, ale má na to měsíc. Snad se jim to poevede. Další plánovaná zastávka byla ve městě Concarnesu. Krásné přístavní město s neuvěřitelným tržištěm uprostřed pevnosti, která je na samostatném ostrůvku. Koupili jsme si zmrzlinku pro jednoho za 2,50 € (člověk nesmí… Wed, 06 Jul 2005 00:00:00 +0200 http://flexa.cz/putovani A stejně tak krásně se i vstávalo. Zdálo se, že počasí by mohlo být lepší a tak celé ráno uběhlo v naprostém pořádku, bez zdržování a tak jsme na cestu vyráželi myslím kolem 10:30. Nezdá se to možná jako bůhví jaký výkon, ale vzhledem k tomu, že se tady stmívá vlastně o hodinu později, což znamená, že chodíme i o hodinu později spát, tak kolem půlnoci, tak to je podle mne celkem dobré skóre. Vzhledem k tomu, že počasí nebylo nakonec tak dobré jak se zdálo být, protože začalo pršet a až do večera vlastně nepřestalo, tak tento den nebyl nijak protkán putováním mimo auto. První větší opuštění vozidla proběhlo v krásném přístavním městě Venues. Krom deště se k tomuto přidal i celkem silný vítr a tak jsme se schovali i na chvíli do kostela, který jsme si samozřejmě i prohlédli. Prošli jsme si překrásné historické uličky, jedné ze sedmi perel Bretaně, prohlídli si kulisy a divadlo v místních hradních zahradách a poradili se v turistických informacích o možnostech zdejšího kraje. Hlavně jsme zde ale dostali podrobnou mapku okolí městečka Carnac. Hlavním lákadlem tohoto kraje jsou právě pozůstatky megalitických kultur světoznámého rozměru. Na veliké ploše se zde vyskytuje na 10 tisích… Tue, 05 Jul 2005 00:00:00 +0200 http://flexa.cz/putovani Ráno nám trošku pokazila snídani protivná baba, která měla službu v restauraci. Zakázala nám si vzít 2 krosánky, že prý má každý nárok jen na jeden. Přitom včera jsme si všeho brali co hrdlo ráčilo. Ještě před snídaní nás ale vzbudila šílená bouřka a od té doby lilo a lilo. Takže na hrob Jima Morrisona jsme vyrazili s deštníky. Henry se rozhodl nastudovat cestu a tak s námi nešel. Cestu na hřbitov už jsme znali, tak jsme ě+kně rázovali. Při vstupu jsme nastudovali soupis všech slavných osobností a vyrazili. Snad úplně první pomník jsme přečetli s velkým úžasem. Česky se na něm psalo „padlým českým hrdinům z 2. sv. války“. Přestalo pršet, ale zataženo a kapky ze stromů dodávalo atmosféře hřbitova to pravé kouzlo. Četli jsme náhrobky, ale žádné ze známých jmen nám nějak nepřišlo do cesty. Nevím jak asi působíme, snad to ovlivnil náš věk, ale pan zřízenec (hlídač) nás na první pohled odhadl na hledače hrobu Jima. A hned nás tam dovedl... Pár snímečků vedle chlapíka co si ubalil a po té začal kouřit pořádného jointa a ze slušnosti se ptáme na hrob Edit Piaf. Ukázali směr, ale nenašli jsme ho. Bohužel tržiště, na které jsem se tolik těšila, u hřbitovní zdi nebylo. Asi kvůli dešti. Zakoupili jsme… Mon, 04 Jul 2005 00:00:00 +0200 http://flexa.cz/putovani Vstávání po tak náročném dni nebylo, jak jinak, snadné. Ale podařilo se nám to v docela dobrém čase. To že si Henry přispal je normální. Na snídani jsme dorazili v 9:00 v domění, že je do 9:30, ale nebyla to pravda, protože byla jen do čtvrt. A tak jsme tam zdržovali jednoho bílího a jednoho černýho kluka, kteří tam obsluhovali a uklízeli. K jídlu byly salámy, šunka, krosany, dalamánky, máslo, mlíko, cornflakes, marmelády a plno nápojů od džusů po kávy. No prostě úžasná hostina a my jsme na to měli jen pár minut. I tak to bylo supr. Takto posilněni jsme vyrazili do ulic Paříže ve světle krásně hřejivého sluníčka. Najezení a osprchovaní jsme dojeli na zastávku metra, kde jsme se domnívali, že je moderní obchodní část Paříže, kterou jsme soukromě označovali jako „skleněné město“. Samozřejmě to nebyla pravda, takže po prohlídce kongresového centra, jež ale taky bylo moderní a velice zajímavé, jsme zalezli zpátky do metra a na ty sterjné listky dojeli o pár zastávek dál - na konečnou, kde bylo „skleněné město“ La defance. Jde o moderně pojatou obchondí část města, budovaná tak trochu jako experiment. Ten se jim ale moc povedl. Odtud je vidět krásně Vítězný oblouk, na nějž je i trochu… Sun, 03 Jul 2005 00:00:00 +0200 http://flexa.cz/putovani Vstali jsme v 7:15 a v poklidném tempu se sbalili, nasnídali a využili sociálního zařízení na benzince u které bylo naše odpočívadlo. Do auta jsme naskákali v 8:30 hodin a vytyčili si cíl dnešní cesty - Paříž. V 13:20 jsme vjeili do Francie, do Paříže zbývá 392 km. Dálniční poplatky 3,70 €; 11,60 €; 3,60 €; 3,30 € a 1,80 €. Mapa 3,50 €. Do Paříže jsme se dostali v 17:30 a bylo to husté. Tak jak se nám zdálo, že je na dálnici pohodička a nikde žádné auto, v Paříži jsme z tohoto opojení vystřízlivěli. Jezdí se tu šíleně, na silnici nejsou žádné pruhy, všichni troubí... Příznivě z našeho směru jsme věděli o hostlu, kde mělo být ubytování za 21 € na osobu za den. Našli jsme ho, ale hned zavolali do spřízněného o pár ulic dál, a tam nás vzali - takže čtyřlůžkový pokoj se sociálním zařízením na pokoji, televizí a se snídaní (která byla super). Zabydleli jsme se a po večeri, kterou jsem uvařila z Brněnských zásob, jsme ještě vyrazili do noční Paříže. Prvně jsme obhlédli hřbitov, kam plánujeme jít v pondělí ráno před odjezdem (kvůli hrobu Jima Morrisona). Od tam jsme prvně využili Pařížského metra a vyjeli na Montmartr. 1. obdivované místo se stalo Moulin Rouge. Kolem kavárničky u 2 mlýnů, kde se natáčela… Sat, 02 Jul 2005 00:00:00 +0200 http://flexa.cz/putovani Vyrážíme v pátek 1. 7. 2005 v 16:30 hodin. V 17:00 jsme zjistili, že jsme pojištěni (úrazově) na příjmení Flexa-Flexová... Snad rozhodne rodné číslo, ale hlavně - snad se nám nic nestane. Při vyzvedávání Janči jsme se samozřejmě zdrželi takže z Prahy vyrážíme až po 20:00 hodině. Neboť veškeré složení naší posádky - Janča, Henry, Šestka i já - jsme byli po tomto pracovním týdnu dost zmoženi, vydrželi jsme jen do půlnoci. Zaparkovali jsme asi 100 km za hranicema v Německu před Nürbergem. Janča s Henrym spali ve stanu na trávníku vedle auta, Milan a já v autě. Fri, 01 Jul 2005 00:00:00 +0200 http://flexa.cz/putovani Po příjezdu do Brna jsme se rozjeli do svých domovů, abychom se následně sešli „na Buňkách“, kde se konala večer neformální párty. Na našich bedrech opět ležela její příprava. Sice jsme měly sraz v 16 hodin, ale slízalo se to jako šváby na pivo. Naštěstí tam byly i dívky od Šestkových kamarádů, které se taky zapojily do příprav. Po 18 hodině se začali scházet hosté, a protože počasí nám přálo posezení bylo udělané venku. Tentokrát jsme ovšem unikly organizování zábavy, protože se toho chopili kluci od Šestky. Měly jsme pouze poradní hlas při výběru zábavných soutěží a taškařic. Klasické otázky a odpovědi tedy trochu přitvrdili a obměnili za dotazy z erotického života novomanželů. (Vůbec nepočítali s možností neposkvrněné cti nevěsty!?!) Irča statečně bojovala při hledání ženicha podle pozadí a za nestálých výkřiků: „Zatnout!“, nakonec mezi otrenkovanými možnostmi vybrala toho pravého. Hanku vyřadila ihned bez váhání — čím to asi bylo? Oproti tomu Šestka podle poprsí v samém závěru zklamal. Jako poslední dvě si nechal i Irenku, ale po dlouhém váhání nevybral tu pravou. Smůla. Celý večer se prodávaly lístky do tomboly a jako výhry byly večeře s P. Richarem, píseň s L.… Sat, 21 May 2005 18:00:00 +0200 http://flexa.cz/putovani Jak už je patrné z titulku tak neděli jsme věnovali výletu do známé oblasti starých lomů těžební společnosti Mořina v blízkém okolí hradu Karlštejn. Sun, 28 Oct 2007 00:00:00 +0200