Brno, Sighişoara

Milan Vlahovič30. 6. 2007

Nudili jsme se také proto, že nám Flexa trapně tajil existenci jídelního vozu a tak jsme si první pivo mohli dát až po cca 14 hodinách cesty. Nechali jsme ho naživu... Etwas

nekonečná cesta vlakem

bývalá radnice v Sighişhoaře

ještě jednou radnice, ale z druhé strany

uličky Sighişoaře

partičky v Sighişoaře

Japonské sudoku? Trapné! Zatímco rumunské rozvody elektřiny...

rozkopaná Sighişoara

noční Sighişoara

Sraz byl v 1 hodinu u Padovca. Kluci už před tím trochu popíjeli a loučili se prý s Pižmou v Pedru, takže nálada byla celkem veselá. Kolem druhé ale už to ale umíralo. Sebrali jsme se a šli na nádraží na vlak Panonia. Nepřijel sice ve 2.42, ale plánované zpoždění 30 minut bylo naplánované dobře. Ve 3.10 už jsme frčeli směrem na Bratislavu.

Sedět, ležet, vegetit... ve vlaku 15 hodin je celkem otrava. Trochu jsme si to zpestřovali kartami, kvartetem ale hlavně jídlem. Mám pocit, že tolik jídla by nám normálně vystačilo na tři dny. Ale vzhledem k tomu, že jsme ho podle mě koupili moc, tak to přišlo celkem vhod.

Do Sighişoary jsme dorazili včas. Na nádraží nás odchytil nějakej maník a docela slušnou angličtinou nám nabízel ubytování pro nás pět, dohromady za 100 RON. Zdálo se nám to solidní, tak jsme do toho šli. Taky nám to ušetřilo čas. Bydlení bylo v rodinným baráčku nad centrem v historickým jádru městečka. (Bydleli jsme u pošty. Majitel domu se totiž jmenoval Nicu Poşta. Etwas) Dali jsme si batohy do pokoje a šli do města. To není nijak veliké, takže historickou část jsme měli prošlou za krátkou chvíli. To že jsme plynule přešli do obytné části, kde ale byly domečky možná stejně staré jako ty v centru, jsme si uvědomili až po chvíli. Vrátili jsme se, poseděli chvíli v parku a našli si pěknou restauraci se zahrádkou, kde měli točený pivo Ursus. Trošku jsme to tam roztočili a na pokoj se vrátili až kolem 1h. Tam jsme ale pokračovali v jízdě a asi jsme dělali ostudu, když jsme s Langošem, králíkem a kočkou otravovali Etwasa. Spát jsme šli možná kolem 2h a plán, že vstanem ráno v 7 hodin se začal rozplývat.

Ostatní články seriálu

Komentáře k článku

ETWAS
20. 9. 2011, 19:14

V místní hospůdce měli točený pivo a místní Tsuicu. Poté co jsme zjistili, že smrdí jako slivovice, ale je asi 3x slabší jsme to trošku roztočili. Poslední rundu už pak Hyacint objednával jak jsme zvyklí z brna tradiční "helikoptérou" což místní obsluha prostě ne a ne pochopit.