Milan Vlahovič6. 7. 2007
Nejdřív mě jen tak na půl oka probudili odcházející holanďanky. Netuším kolik bylo hodin. Ale asi hodně brzo - tak nějak jsem je odhadoval už večer. Podruhé jsem se probudil něco po osmé. Sikl jsem do řad spoluspáčů a vzhůru byl jen Etwas. Shodli jsme se na tom, že je na čase vstávat, tak se na tom začalo pracovat. Při balení spacáků a prohlížení suchých věcía přesouvání našich věcí na naši stranu místnosti se nakonec vzbudili všichni. První událost dne, a asi i nejvíc diskutovaná, bylo zmizení Úterka, který s nejvěší pravděpodobností odešel ráno s holanďankama do hor. Ten pes je asi vážně duch Fagaraše... Nabrali jsme vodu z nedalekého potoka, posnídali, rozloučili se s výpravou čechů a vyrazili na sestup.
Ačkoliv v mapě byla cesta značená z kopce, nebo po rovině, hodně velká část ze začátku byla z kopce do kopce. Jak se al za chvíli ukázalo, bylo to pořád příjemnější, než následující několika kilometrový sestup z prudkého kopce. Jediným „oživením“ bylo překonávání velkého lesního polomu, který nám zatarasil cestu. V Breaze jsme byli asi kolem 15.00, možná i dřív, ale bylo to celkem jedno, protože autobus do Fagarase jel v 17.00 ze zastávky, která nebyla nijak označená. Autobus prostě zastavuje u jakési zdi s ohrádkou a dvěma turnkety!? Tak jsme si zkrátili čekání spořádáním chleba tam koupeného a vypitím dvou piv Cincas (nebo tak nějak) točených do půllitrů Gambrinus.
Autobus byla pěkně rozmlácená rachotina Ikarus a po skvělých rumunských silnicích jsme to tam měli jak na horské dráze. Fagaraš se nám zdál celkem odporný. Zakotvili jsme v parku u nějaké pevnosti. Asi je to zdejší jediná památka. V parku se potulovalo plno cikánů co dost nepříjemně somrovalo a otravovalo. Začínalo se nachylovat k večeru a náš plán spát u hradeb pevnosti byl spíš nouzový plán. Kdyby Langoš nešel na záchod a potom společně s ostatními pro vodu do jedné hospody blízko parku, nepotkal by tam známého z Brna, který nám poradil ubytování v penzionu kousek od nás. Etwas s Langošem vyrazili vyjednávat a nakonec se jim podařilo domluvit u příjemné postarší paní domácí cenu za jednoho 5 € na noc. Nebyl důvod to nebrat. Uvařila se večeře a šlo se spát.
Bydlení u vysokoškolské profesorky...
Milá starší paní, co nás s manželem u sebe ubyvotali v penzionu se na první pohled nezdála. Když jsme ale viděli svazky v její knihovně, které ji mohli závidět i v univerzitní knihovně a dozvěděli se, že mluví plynně anglicky, německy, francouzsky, rusky a trochu i španělsky nestačili jsme zírat...
Druhý den ráno nedala jinak, než že nás nepustí dokud ji nenaučíme aspoň pár slov česky, nakonec jsme se tak teda loučili sympatickým AHOOOJ...
flexa.cz » putování » Rumunsko » cabana Urlea - Breaza - město Făgăraş