Kilkeny, Killerney

Irena Vlahovičová31. 7. 2004

Jedna ze společných snídaní.

Opouštíme hostel v Kilkenny, který se mi líbil nejvíc ze všech předchozích i následujících...

Věž kostela, která je zároveň rozhlednou a na kterou jsme se vyškrábali.

Konečně má pořádný PRSA!

Válení před hradem v Kilkenny spolu s desítkami dalších turistů.

Nevím přesně kde je to focený, ale určitě ještě v Kilkenny.

A to už jsme pod úžasným a jedním z historicky nejdůležitějších hradů Irska — Rock of Cashel.

I takto obří místnost zůstala v podstatě neporušená.

Hrad byl využíván po mnohá staletí a tak se v jeho architektuře spojují téměř všechny hlavní historické slohy.

Až nahoře je poznat jak je hrad veliký a zachovalý.

Pohled z okna na věži na opatsví a postarší pár...

Krasná hradní kaple, která byla v pozdějších dobách zrekonstruovaná.

Asi zbytky krasně zdobené rakve v hradní kapli.

Tento den nás čekalo přemístění na jihozápad. Ráno jsme si chtěli pospinkat, takže žádný budík. Ovšem trošku nás překvapilo, když nám paní bytná za pět minut deset řekla, že v deset hodin potřebuje volný pokoj. Takže jsme přesunuli snídani na později a balili a balili. Před 11 hodinou jsme vyrazili na procházku městem. navštívili jsme věž, na kterou jsme museli vyšlápnout 129 schodů. Výhled byl překrásný. Potom jsme se dopajdali (Milana totiž rozbolela nožička) k dalšímu kostelu, u toho žádná vyhlídková věž nebyla, za to byl překrásně vyzdoben vevnitř. Moc jsme se nezdržovali, neb tam byl odcházející pohřeb. Potom jsme se všichni hromadně poztráceli v průchodu jednou obchodní pasáží a to jsme se tedy zdrželi. Sraz byl u hradu, i když nevím, kdy se stihli všichni poztracenivší se domluvit... Hrad jsme okoukli z venku ze všech zahrad a tradááá autem z města. Tedy ještě předtím jsme se napapkali brambůrek a naposledy využili pohostinnosti našeho hostelu.

Nenašli jsme tu silnici, kterou jsme původně chtěli, ale nakonec zjistli, že ta po které vyjíždíme je ještě lepší. Zanedlouho se nám otevřelo okouzlující panorama hradu na skále - Rock of Cashel. Šlo o původní sídlo Irských panovníků a v průvodci se dočtete, že je to památka číslo 1. A byla - jen těch turistů! Na šalinkarty jsme prošli se studentskou slevou a shlédli Irský skvost. Opět jsme vyrazili na věž, tentokrát ovšem byla věž oživena bočními chodbičkami a vstupy do nečekaných prostor. Při cestě z hradu jsme se pro změnu ztratili. Tentokrát však jen já s Milanem. Pod hradem vedla cestička k vedlejší zřícenině kláštěra a my se domnívali, že všichni ostatní už tam šli. A tak jsme chvátali co nám Milanova nožička stačila, doběhli ke klášteru, zjistili, že tam nejsou a tradá zpět. Ostatní přemýšleli co my chudáčci ztraceni, bez anglického jazyka, si počneme. A my zatím zkoukli kompletní památky.

Šlápli jsme na to a za dvě hodinky byli v městečku Killerney a za 8 € na osobu na noc (fakt super cena) se ubytovali. Najedli a zakouřili vodní dýmku, dopsali den do deníčku a za deště uléhali do stanečků.