nový uživatel zapomenuté heslo

nějaké údolí, Glencar Lough, Marble Arch Caves and Cullagh Mountain Park, Downhill

Milan Vlahovič7. 8. 2004

Tak takhle jsme…

Tak takhle jsme snídali. Povšimněte si Zahňova labužnického výrazu.

A takhle vypadal…

A takhle vypadal jeden z pokojů, co jsme měli zdarma.

Vjíždíme do…

Vjíždíme do údolí.

Najednou jsme se…

Najednou jsme se ocitli v krásném údolí a koukali na svahy kolem nás.

Nádhera všude…

Nádhera všude kolem...

Vodopádek v…

Vodopádek v dálce.

Glencar waterfall

Glencar waterfall

U vodopádu nás…

U vodopádu nás zastihlo sluníčko a tak jsme se chvilku poflakovali...

Nevím kde se tahle…

Nevím kde se tahle fotka vzala, ale je moc hezká.

Marble Arch Caves…

Marble Arch Caves and Cullagh Mountain Park - strom na kterém rostly další rostliny.

U vchodu, nebo…

U vchodu, nebo spíš východu z jeskyně byly krásné výtvory podzemního potůčku.

Návštěvníci se…

Návštěvníci se museli sápat po mokrých schůdkách. Vlhkost byla snad víc jak 100%.

Místy vypadalo…

Místy vypadalo údolí potůčku jako v pralese.

Malý vodopád co…

Malý vodopád co byl na dosah od cesty. Sveden byl do kanálku pod pěšinou.

Vracíme se z…

Vracíme se z putování po Irských horách.

Už jen přelézt…

Už jen přelézt poslední zídku a jsme zase pohromadě.

A v oné ceně za 16 € byla i snídaně. A to moc dobrá snídaně. Základem byly tři druhy chleba, ale pořádného - spíš buchtového, ne ty měkký bagetový... A druhou částí byl pultík s přísadama jako jsou cornflakes a plno dalších co u nás snad ani nemáme, které se sypou do mléka. Připadal jsem si sice hloupě, když jsme vlastně bydleli o 4 € levněji, ale i tak jsem se napral.

Jenže jsme se opět nějak zdrželi při odjezdu. Nezbývalo tudíž moc času na docela dost cestování. Henry chtěl, my ale taky, vyšplhat se na jeden kopec s vysílačem a tak nás cesta pod něj vytáhla do horského údolí sevřeného vysokými skalnatými kopci. Na jejich úbočích se pásli koně a ovce. Irenka i já jsme byli z přírody naprosto uneseni, takže nám ani moc nevadilo, když cesta na vrchol byla uzavřená bránou. Nafotili jsme trochu té krásy a hodně se jí nakochali a pak zpět na hlavní. Údolí bylo zkrátka fantastické a v podstatě "hned" z druhé strany "kopce" byl Glencar Lough což je asi 15 metrů vysoký vodopád. Ten už to všechno jen korunoval.

Po dalším cestování jsme zastavili u  turistického centra Marble Arch Caves & Cuilcagh Mountain Park. Dohadovali jsme se zda navštívit i jeskyně a během toho se nám podařilo naobědvat se — po jídle už bylo rozhodnuto. Libor s Dankou se pojuedou někam podívat a zbytek si projde onen park, protože krasovou jeskyni s podzemní řekou máme i  u nás a každý ji snad viděl... Do parku nebyl problém se dostat a pokud se platil tak my jsme se tomu vyhli. Hned za vchodem do něj byl vývěr oné podzemní řeky. Bylo to v začínajícím hustém lese, který připomínal deštný prales. Já jsem si teda připadal jako úplně někde jinde než v  Irsku. Pod hustým lesním příkrovem se drželo šero a vlhko, trochu mrholilo, na mohutných větvích stromů rostlo kapradí a zdálo se mi, že jsem zahlídl liány... Tímto pralesem jsme chvíli prudce klesali podél říčky, až do jejího klidnějšího koryta. Tam les trochu zřídl a spíš to už vypadalo jako Šumava. Někde cestou tímto údolím se od nás odpojila Eva a Zahňo a po chvilce se k cestě z prava valil vodopádek. Moc se nám nelíbilo, že jeho přesun k potoku pod cestou upravili betonovými korýtky, ale jinak dojem divočiny zůstával zachován. No ještě vlastně jej trochu kazila vyštěrkovaná cesta. A o další asi kilometr dál byl konec údolí a taky jsme se měli vracet, ale protože jsme se nechtěli vrátit stejnou cestou byli jsme nuceni se poptat v klubovně zdejších skautů na jinou. A  protože jsme chtěli po druhé straně tak nám poradili cestu po druhé straně. Přešli jsme most a na první zahli v levo. Ještě jsme se raději poptali paní ve stodole jestli jdeme správnou cestou a ona nám řekla, že ano, ale že je to moc daleko, ale že když už tam jdeme tak ať pozdravíme jejího bratra Henryho, co má na sobě nějaký modrý obleček a co má o několik kilometrů dál farmu. Tak jsme jí pěkně poděkovali a šli. Když jsme se po chvíli vyškrábali nahoru do kopců a opustili nížiny připadal jsem si jako horal. Všude kolem vrcholky holých kopců po kterých se proháněly hlavně krávy a býci. Když jsme procházeli asi třetí ohradou s nimi, tak už jsme se ani moc nebáli. Ale to už bylo 17.30 což byl čas domluveného srazu s Liborem a Dankou na parkovišti. Tak jsme jim poslali SMS ať se nebojí, že to pionýři zvládnou a že se už vracíme. To už jsme si razili cestu zkratkou pohořím Severního Irska. Kolem nás byla vysoká tráva a  mokřady. Parkoviště v nedohlenu a v botách mokro. Tak jsme se tam potáceli po horách, přeskakovali zídky a plůtky a slézali skalky, ale hlavně šli nějakým směrem, který jsme považovali za správný. A když v dálce před námi vykoukla plechová střecha informačního centra a svitla nám do obličejů, všichni jsme se zaradovali. Zvolili si vhodný kopec ze kterého by se snad dalo k němu sejít a scházeli. Jenže to nebylo jen tak. Bylo třeba vyhýbat se hustým porostům, stádu krav, skalkám, mokřinám a  přelézat zídky a ploty. Když už jsme byli na protější stráni, jenže jak jsme zjistili odříznuti, zahlédli jsme naproti na kopci Libora. Po několika "minutách" pískání a hulákání si všiml už i on nás. Byla to docela euforie a tak jsme se rozhodli jít přímo přes údolí, ač se nám nezdálo moc schůdné. Nebylo to ale tak hrozné. Ty dva nebo tři ploty, potůček a křoví se dalo zvládnou a po chvíli stál Libor před námi. Ir co zavíral parkoviště nám ještě poradil, kde by se snad dal najít kemp a už jsme frčeli najít nocleh.

Bohužel ale ten kemp co nám poradil byl jen karavanový, stejně jako další co jsme našli. Hostely byly drahé a z  jednoho, konkrétně presbitariánského, nás doslova vyhnali, že jsme prý cizí a že by jsme mohli dětěm co tam u nich spali snad něco udělat... Po kraji jsme bohužel jezdili docela dlouho, asi do 23.00, než jsme narazili na hostel, kde nám dovolili za 3£/osoba postavit stany v předzahrádce. Bylo to přímořské vesnici Downhill. Po rychlé večeři už se všichni rychle uložili a usnuli. (I když kdosi plánoval procházku po pláži s kouřením vodní dýmky.)

Ostatní články seriálu

  1. Brno, Křepkovice
  2. Křepkovice, Schoonbron
  3. Schonbron, Maidstone
  4. Maidstone, Rosslare
  5. Rosslare, Kilkenny
  6. výlet: Moat, Irish National Stud, Japanese garden, Roseborough house, Glandalough
  7. výlet do Dublinu
  8. výlet do Dublinu II., New Grange, Monsterboice, Hill of Slane, Trim
  9. Kilkeny, Killerney
  10. výlet na poloostrov Dingle
  11. Národní park Killerney, Golway
  12. výlet na Aillwee Cave, dolmen Poulnaborne a nějaký hrad
  13. výlet na Aranské ostrovy
  14. Aranské ostrovy, Achill Island
  15. Achill Island, Bundoran
  16. nějaké údolí, Glencar Lough, Marble Arch Caves and Cullagh Mountain Park, Downhill
  17. Dowhill, Belfast (Severní Irsko)
  18. Belfast, Cairnryan (Skotsko)
  19. Cairnryan (Skotsko), Dover (Anglie)
  20. Calais (Francie), Brno

Komentáře k článku

Nejsou komentáře k zobrazení. Můžete být první a něco sem napsat.
přidat nový komentář
numeric code

putování | Braşov, Bran, cabana Plaiul Foii
indiáni, koně a tak... | příjezd mormonské rodinky
putování | mont Saint Michel
putování | sobota a Bodies
ostatní | Družinová výprava Modré I. - letní Oslavka | Tomáš s Robinem na houpačce
putování | Saint Malo
putování | poflakování po Bretagni
putování | Maidstone, Rosslare | místo vylodění
putování | carmatura Zarnei - cabana Urlea
putování | Peterhof, Petro-Pavlovsk, Petrohrad | Náš dům snů...
putování | Brno, Křepkovice | někoho to prý baví, tohle bylo ale spíš trápení
putování | Paříž
putování | z Paříže do Fougeres | památník českým hrdinům z 2. sv. války
indiáni, koně a tak... | příjezd mormonské rodinky
putování | cabana Urlea - Breaza - město Făgăraş
putování | Făgăraş - hlavní hřeben a carmatura Zarnei
indiáni, koně a tak... | příjezd mormonské rodinky
indiáni, koně a tak... | děti na houbách
ostatní | temný středověk volá
indiáni, koně a tak... | dýmkový kámen
ostatní | Závěrečná výprava - Baby | Dlouho trvalo než se Peťka takhle odvázala.
indiáni, koně a tak... | matky jedou na válečnou výpravu
indiáni, koně a tak... | matky jedou na válečnou výpravu
putování | Schonbron, Maidstone
indiáni, koně a tak... | prázdniny 2004 | němečtí koně
putování | Rosslare, Kilkenny | Naše první irská veliká památka.
indiáni, koně a tak... | děti na houbách
putování | Národní park Killerney, Golway | Myslím, že u nás by takhle v klidu nestály.
feed

Pokud byste ocenili informační kanály na míru, pak si budete muset ještě nějakou dobu počkat... :-(

  • © Flexa 2010, 2011
  • navrhl a vyrobil Flexa
  • šíření obsahu bez vědomí autora není povoleno