Aranské ostrovy, Achill Island

Milan Vlahovič5. 8. 2004

Připravujeme se na odjezd.

Ze všeho nejvíc mi to tady připomínalo krajinu z filmu Cesta do pravěku.

Výhledy ze Sky Road...

Klášter jeptišek se zahradou, který, bohužel, právě zavíral.

Snídaně byla vážně skvělá - tak jak pravil průvodce. Dvěmi základními surovinami byla poridge - ovesná kaše - a mufin‘s - ale ne na sladko, ale tak nějak neutrálně. A poněvadž jsme „hned“ po snídani vyrazili byly jsme v 11.00 na pláži u přístavu a čekali na loď, co nám jela ve 12.00. Čas jsme si krátili hrou petanque, což bylo bezva a moc se to všem líbilo.

V hostelu jsme opět byly asi v 13.30. Vyndali jsme věci z „lugage room“, porazili Janču a Henryho ve stolním fotbale a dali si obídek. A od té chvíle to byl už jen automobilový den. Po nevím jak dlouhé době se naše cesta octla na úpatí pohoří a zároveň pobřeží. Pomalu se šplhala do hor a pod námi se otvíral úžasný pohled na oceán. Cesta se jmenovala „Sky Road“ a skutečně se každou chvíli otvíralo nebe a cesta tam končila. Při jedné z fotících zastávek pobíhali ve stráni pod námi dva pánové a jeden fotil druhého - asi na reklamu - ale vypadalo to docela legračně. Ale protože dost foukalo a mrholilo moc jsme se nezdrželi. Po další docela dlouhé době projíždění nepopsatelně krásnou irskou přírodou - a hlavně neporovnatelně jinou s naší - zastavili jsme kola aut u brány do arálu nějakých jeptišek s klášterem a zahradou. A ačkoliv bylo 5 minut před zavírací dobou musela Janča vytvonit pomoc z vrátnice. Klášter zachumlaný ve zbytcích lesa pod velikým kopcem byl jako z nějaké pěkné detektivky. Zahrady jsme neviděli. A po dalším čase jsme dojeli na Achill Island, kde nám měl domluvit onen Frank ze dne 28. 7. nocleh u svého známého v hostelu. Ten byl vážně domluvený a docela pěkný. Je zvláštní, že zatím každý měl jinou, dost osobitou atmosféru, ale každý byl něčím krásný. Stejně tak tento. Irenka ho přirovnala k jednomu domu co si vybrala v Rusku, že by v něm chtěla bydlet. Měli jsme večer i pokus strávit čas ve zdejší hospůdce, ale nevydrželi jsme dlouho a šlo se spát.