z Paříže do Fougeres

Irena Vlahovičová4. 7. 2005

Ráno nám trošku pokazila snídani protivná baba, která měla službu v restauraci. Zakázala nám si vzít 2 krosánky, že prý má každý nárok jen na jeden. Přitom včera jsme si všeho brali co hrdlo ráčilo. Ještě před snídaní nás ale vzbudila šílená bouřka a od té doby lilo a lilo. Takže na hrob Jima Morrisona jsme vyrazili s deštníky. Henry se rozhodl nastudovat cestu a tak s námi nešel. Cestu na hřbitov už jsme znali, tak jsme ě+kně rázovali. Při vstupu jsme nastudovali soupis všech slavných osobností a vyrazili. Snad úplně první pomník jsme přečetli s velkým úžasem. Česky se na něm psalo „padlým českým hrdinům z 2. sv. války“. Přestalo pršet, ale zataženo a kapky ze stromů dodávalo atmosféře hřbitova to pravé kouzlo. Četli jsme náhrobky, ale žádné ze známých jmen nám nějak nepřišlo do cesty. Nevím jak asi působíme, snad to ovlivnil náš věk, ale pan zřízenec (hlídač) nás na první pohled odhadl na hledače hrobu Jima. A hned nás tam dovedl... Pár snímečků vedle chlapíka co si ubalil a po té začal kouřit pořádného jointa a ze slušnosti se ptáme na hrob Edit Piaf. Ukázali směr, ale nenašli jsme ho.

Bohužel tržiště, na které jsem se tolik těšila, u hřbitovní zdi nebylo. Asi kvůli dešti. Zakoupili jsme 2 bagetky a vyrazili z Paříže. No zas tak snadné to nebylo. Netrefili jsme ten správný výjezd, ale zřejmě platí, že všechny cesty vedou do Vesailles. Byl otřesný vítr, ale aspoň rozfoukal ty dešťové mraky. Vstupné do zahrad stálo 3 € na osobu a tak jsme se šli projít nejzamilovanějšími místy Ludvíka 14. Bylo pondělí, což je zřejmě technický den, protože všechno zastřihovali (podle šablonek), zametali, spravovali, čistili a voda netriskala. Ta je ovšem spuštěná jen v sobotu a neděli. Stejně jsme neměli moc času, takže jsme to doslova prolítli, zhodnotili dokonalost práce zahradníků a nápadů Ludvíka a snažili se najít výjezd z Pažiže.

Tentokrát už fakt a byl to horor. Především se Henry nějak nepodíval na plánovanou trasu od Janči a myslel, že jedem rovnou na St. Michael. Plán z Brna však byl projet Bretaň od jihu a tam to ukončit (na St. Michael). Takže se vyskytl problém v navigaci, drobné dusno, i v počasí, ale vše se urovnalo po ppříjezdu do krásného městečka Fougeres. Tam nás zaujal krásný hrad se zachovanými hradbami a i když už bylo skoro 20:00 vystoupili jsme a prošli jsme si ho. V suvenýrech jsme se zeptali na kemp a dobře jsme udělali. Na okraji tohoto skvostu byl kemp, kde za os./noc chtěli 1,5 € a 2,5 € za auto a za stan. Takže nás to vyšlo na 11 € všechny dohromady. SUPER! Bylo tam pěkné zázemí, sprchy, sociály, voda na každém parkovacím místě. Bylo opravdu pozdě a stále to vypadalo na déšť, tak jsme dali závody ve stavění stanu (Henry s Jančou vyhráli, ale jen o jeden kolík), uvařili si brambůrky s uzeným, vypili po pivku a naplánovali další den. Spalo se tam krásně.